Nejčastějším argumentem pro očekávaný růst ceny zlata je fakt, že naše planeta Země obsahuje konečný objem zlata. Obzvláště v souvislosti s grafem historické světové produkce zlata vzbuzuje dojem, že zlato v blízké budoucnosti musí růst raketově. Ačkoliv světová produkce zlata vznikla až od začátku 20. století, neznamená to, že veškeré světové zásoby jsou již vytěženy. Zlato je totiž rozptýlené v celé zemské kůře. Problém je pouze v tom, že při současné technologii těžby zlata je rentabilní těžit pouze horninu s obsahem od 3 g zlata na tunu horniny. Tomu samozřejmě odpovídá jen několik oblastí na světě, kde se momentálně těží nebo bude po jejich nalezení a povolení těžby.
Původně bylo zlato volně nalézáno nebo později rýžováno. Tyto naleziště byly rychle vyčerpány. Nicméně přišla technologie těžby, která opět zpřístupnila nové možnosti. Nyní asi 67% celosvětové produkce pokrývá pouze deset států. To vypovídá nejen o vzácnosti, ale i o neobjeveném potenciálu. Nová naleziště se mohou stále nacházet a s použitím nových technologií bude možné dobývat zlato ze stále z oblastí s jeho nižším výskytem. Nakonec se možná vplatí i extrakce z mořské vody – i když to pravděpodobně nebude v blízké budoucnosti. Světové zásoby tedy zdaleka nekončí.
Cena zlata přesto bude i nadále růst. Momentálně totiž ona přelomová technologie snadného dobývání stále ještě nebyla objevena. Dobývání zlata je tak stále dražší i přes neustálé drobné inovace v těžbě. Do budoucna se tedy přes všechny předešlé fakty očekává nárůst ceny zlata ovšem s lokálními výkyvy způsobené inovacemi v těžbě, vynálezy, světovou politickou situací a objevy nových obřích nalezišť.
Zlato se v Čechách vyskytuje především ve středních Čechách. Momentálně se zde jedná o povolení těžby zahraničním společnostem. Nicméně díky bojům za životní prostředí, které těžba zlata (především chemická) poškozuje, nebylo prozatím povolení uděleno. Místní obyvatelé mají tak prozatím klid a české nevytěžené zlato může počkat pro další generace a doufejme i pro mnohem sofistikovanější využití.
Největším producentem zlata je aktuálně Jihoafrická Republika s pokrytím přibližně 11% celé produkce. Následují USA, Austrálie a Čína s přibližně deseti procenty. Rusko produkuje přibližně 6 procent a další v pořadí Kanada již jen o něco více než 4% celkové celosvětové produkce. Tyto údaje již mohou být značně zastaralé. Dnes se odhaduje, že největším světovým producentem zlata je Čína. Údajným největším držitelem zlatých rezerv je USA. O tom však existuje řada konspiračních teorií, které zpochybňují skutečné fyzické umístění zlatých rezerv ve světoznámé pevnosti Fort Knox. Oficiálně by zde mělo být uloženo více než 8 100 tun zlata. Přístup sem je však striktně omezen.
Světově nejvýznamnější naleziště zlata se nalézají v Jihoafrické Republice, v Rusku, Kanadě, Americe Austrálii a na Nové Guinei. V Americe se těží především v okolí Sierry Nevady, Rocky Mountain, Black Hill a na Aljašce. V Kanadě je nejproduktivnější důl Hollinger v území Kanadského štítu. V Austrálii je obrovské naleziště jménem Olympic Doum nedaleko Adelaide.
Velmi zajímavé je srovnání zlata a stříbra. Tyto dva drahé kovy jsou odvěkými rivaly a dokonce se i těží často společně na jednom místě. Zlato je v zemské kůře zastoupeno přibližně 17 krát méně než stříbro. Je tedy mnohem vzácnější. Vytěží se jej ale už méně než desetkrát. Přesto je však zlato momentálně dražší více jak 70 krát než stříbro i přesto, že vytěžené zásoby stříbra vzhledem k jeho užívání v průmyslu jsou mnohem menší. Zlato je skutečně zajímavý drahý kov, který se dokáže prosadit.